|
Ing.Karel Procházka Postavení ČR v rámci evropského kongresového CRPokud mluvíme o kongresovém průmyslu v České republice ve vztahu k jeho postavení v Evropě a ve světě, je potřeba vycházet především z jeho postavení za posledních deset let jako samostatně se rozvíjející kategorie průmyslu cestovního ruchu s jeho multiplikačními efekty na rozvoj dané destinace a celé společnosti. Z toho vyplývají i jeho pozitiva a negativa v jeho současném postavení na evropském kongresovém trhu a především možnosti jeho rozvoje ve využití příležitosti, která se zde nabízí. Na to, jak tuto příležitost využít na podkladě současného stavu kongresového průmyslu v České republice bych rád zaměřil svůj referát. Co přitáhlo naše současné zákazníky
Kde můžeme přidat
Kdo je konkurence a v čem vítězí / prohrává
Praha za deset let - kde by mohla být - vliv EU a Evropy bez hranicV úvodu jsem zmínil potřebu rozlišovat postavení a rozvoj kongresového průmyslu v České republice před a po roce 1989. Zde je potřeba vmínat to, že Praha byla místem konání mnoha mezinárodních kongresů a konferencí již před rokem 1989 , a to především díky své historické a kulturní přitažlivosti a často vysoké úrovni vědeckých pracovníků a odborníků v celé řadě profesí. Díky jejich postavení a vlivu v řadě mezinárodních organizací a institucí se podařilo do Prahy přivést některé významné konference a kongresy. Vzhledem k politickému systému, který zde fungoval , probíhaly ovšem tyto akce s celou řadou omezení jak pro vlastní registraci z řad zájemců tak z hlediska omezené nabídky poskytovaných služeb. Přesto se dá řici, že zde kongresový průmysl fungoval kontinuálně a bylo zde po roce 1989 na co navazovat. Rok 1989 znamenal především uvolnění překážek, které zde existovaly pro splnění podmínek některých mezinárodních kongresů a zároveň rozvoj potřebné infrastruktury a celého spektra kongresových služeb. S tímto uvolněním se samozřejmě kongresový průmysl v České republice a především v Praze , která se podílí více než 90 % na kongresovém průmyslu v ČR , dostal do ostré konkurence s mnoha destinacemi v Evropě a ve světě při získávání mezinárodních akcí. Zároveň s výrazně se rozšiřující nabídkou kongresových služeb se na zdejším trhu vytvořila silná konkurence domácích i zahraničních poskytovatelů těchto služeb. To vše postupně vedlo ke srovnání celkové úrovně s jinými destinacemi ve světě a vytvoření předpokladů pro další rozvoj kongresů v České republice. Vzhledem k tomu, že dnes vycházíme ze srovnatelných podmínek pro podnikání v této oblasti jako kdekoli jinde ve světě, musíme se snažit využít především některé přednosti , které Česká republika má, a plně je využít v ostré mezinárodní konkurenci při akvizici velkých mezinárodních kongresů. To co přitahuje naše současné zákazníky je Praha jako historické a kulturní město. Rozepisovat se o tomto fenoménu by bylo určitě zbytečné a je proto nutné ho především zmínit na prvním místě z pohledu výhod naší destinace. Dalším pozitivním faktorem je Česká republika a především Praha jako akademické město. Již v úvodu jsem zmínil nesporně velký vliv , který při volbě místa konání evropských a světových kongresů má účast našich odborníků v orgánech těchto organizací a institucí. Vzhledem k tomu, že Praha není přímo sídlem těchto organizací jako je např. Brusel, Ženeva nebo Paříž, a nemá tudíž výhody z toho vyplývající, je účast našich zástupců v orgánech těchto organizací často jediným přímým a velmi důležitým nástrojem pro presentaci naší destinace jako vhodného místa pro uspořádání zasedání těchto institucí. Spolupráce našich zástupců s profesionálními organizátory konferencí / PCO – Professional Congress Organizer / tak nabývá neustále na větším významu při rozhodování o místu konání akce. Postavení České republiky a Prahy by do budoucna jistě posílilo , kdyby se některé organizace rozhodly pro svá sídla u nás . Pro rozvoj kongresového průmyslu dané destinace jde o výraznou konkurenční výhodu. Důležitým faktorem v současné době je příhodné geopolitické postavení České republiky a z toho vyplývající postavení Prahy jako ekonomické brány do Střední a Východní Evropy a hlavního města pro další expanzi. Se vstupem zahraničního kapitálu a velkých nadnárodních firem na náš trh se výrazně rozšířila poptávka po téměř všech kongresových službách vč. firemních konferencí, různých druhů setkání a incentiv. Vstup zahraničních firem na náš trh a jejich poptávka po kongresových službách znamenaly i rozšíření a zvýšení úrovně nabídky z důvodů nároků, které tyto firmy požadují. Pozitivní je, že v ostré konkurenci se neztratily domácí firmy a to v celém spektru nabízených kongresových služeb. Na závěr první části týkající se hlavních faktorů proč Česká republika přitahuje pořadatele kongresů a konferencí a je na vzestupu rozvoje kongresového průmyslu, jsem si nechal důležitý bod, který se týká podpory této sféry podnikání a jejího vlivu na společnost ze strany státu a celé politické representace. Zde je potřeba především zdůraznit, že získáním pořadatelství a organizačním zajištěním se nevytváří pouze ekonomický přínos pro danou destinaci a rozvoj komerčních kongresových služeb, ale získávají se multiplikační efekty, které působí na rozvoj destinace a celé společnosti na dlouhá časová období. Jedná se především o rozvoj vědomostí a informací, osobních kontaktů a zkušeností, podnikatelských aktivit, různých forem propagace a presentace atd. Z časového hlediska lze říci, že doba pozitivních efektů plynoucích po úspěšné organizaci kongresu je pro danou destinaci mnohonásobně delší než doba vlastní akvizice a realizace akce. Nejvýznamějším příkladem pozitivního přístupu při podpoře kongresového průmyslu v České republice byly aktivity při získávání a realizaci Výročních zasedání Mezinárodního Měnového fondu a Skupiny Světové banky. Aktivní přístup politické representace a následně zapojení subjektů kongresového průmyslu u nás dokázaly nejen získat tuto prestižní akci pro Českou republiku , ale i přes náročné požadavky na organizaci komplikované navíc silným negativním faktorem způsobeným vzrůstajícími antiglobalizačními útoky proti politice těchto institucí, zajistit vysokou úroveň celkové organizace akce.
Celková úspěšnost organizace Výročních zasedání MMF a SSB v Praze v roce 2000, znamenala nejen zvýšení prestiže České republiky a celosvětové propagace Prahy, ale vytvořila precedens pro další konání velkých mezinárodních akcí v Praze. Tato reference pozitivně ovlivnila uvažování pořadatelů největších kongresových akcí ve světě, zahrnout Prahu na seznam potenciálních kandidátů pro pořadatelství jejich akcí, splňujících nejvyšší nároky na vlastní uspořádání a organizaci. Tato pozitivní reference umožnila vstup Prahy mezi kandidáty na organizaci prakticky všech druhů mezinárodních akcí. Jako konkrétní příklady by se daly uvést kladná rozhodnutí o přidělení pořadatelství některých velkých světových a evropských lékařských kongresů, zasedání Mezinárodního olympijského výboru nebo uspořádání Summitu NATO v Praze. Oproti první části, kde jsem zmínil především celkové pozitivní faktory ovlivňující postavení České republiky na evropském kongresovém trhu, bych se nyní zmínil krátce o faktorech, které naše postavení mohou do budoucna vylepšit. V první řadě se jedná o kvalitu poskytovaných služeb a úroveň profesionálů působících na trhu kongresového průmyslu u nás. Stejně jako v jiných odvětvích je tento vývoj poznamenán „ pouze „ desetiletým vývojem tržních konkurenčních vztahů. Celková úroveň služeb je srovnatelná s evropskou úrovní , v dílčích službách a na jednotlivých stupních poskytovaných služeb je však nadále co zlepšovat. Velkou výhodou při organizaci kongresů je přátelskost a „ elegance „ služeb. Toto označení v obecné rovině nejvíce platí pro pořadatele kongresů v Asii, kde tento osobní přístup působí nejpřirozenějším dojmem. Dojem, který kongres v jeho účastnících zanechá je právě velmi často ovlivněn právě osobním přístupem ze strany organizátora akce. Jde však samozřejmě o věc, která se nedá pouze naučit a realizovat, ale která vychází z celkové kultury a etiky v dané destinaci a firmách realizujících mezinárodní kongres. Agresivita marketingu a prodeje je v ostrých konkurenčních podmínkách nezbytnou součástí úspěšnosti při získávání velkých mezinárodních kongresů. Finanční náročnost organizace těchto akcí je značná a proto se dnes neobejde bez podpory sponzorů. Každý kongres vytváří prostor pro celou řadu návazných podnikatelských aktivit a k řadě rozhodnutí dochází právě při těchto setkáních. Proto se zde soustředí zájem celé řady subjektů. Být úspěšný v marketingu, znamená být lepší nejen v konkurenci nabídky vlastních služeb mezi ostatními organizátory kongresů, ale i ve znalosti celkového prostředí kolem dané akce a v komunikaci se zainteresovanými subjekty. Do mezinárodních tendrů je proto nejlépe vstupovat jako tým tvořený se zástupců lokálního pořadatele kongresu a PCO s podporou zástupců destinace tj. města nebo státu. Jen tak lze dnes uspět v náročných konkurenčních podmínkách mezinárodních tendrů. Z předešlého vyjádření vyplývá nesporný vliv , který v kongresovém průmyslu hrají představitelé dané destinace v podobě státní nebo místní propagace. Tato role se navíc posiluje v době , kdy pro řadu destinací se kongresový průmysl stává významnou formou její propagace s cílem rozvoje celé řady návazných aktivit daného regionu. Pokud dnes srovnáváme Českou republiku a Prahu v rámci Střední a Východní Evropy, Evropy a nebo celého světa, je zde možno zaznamenat celkový posun kupředu. Ten je možný presentovat celkovým vzrůstajícím počtem u nás realizovaných kongresů a posilující pozicí při získávání nových akcí. To je hlavní výsledek synergického efektu kongresového průmyslu u nás a nerad bych se zde opíral o mezinárodně publikovaná statistická čísla, která jsou podle mne často velmi těžko porovnatelná. O pozici kongresového průmyslu v České republice velmi dobře vypovídá mezinárodní srovnání výsledků jednotlivých subjektů, které se na poli kongresového průmyslu v České republice pohybují. Na závěr bych si dovolil malou poznámku k budoucí vizi kongresového průmyslu v České republice a jeho postavením v Evropské unii a Evropě. Se vzrůstající úrovní poskytovaných komplexních služeb pro kongresový průmysl je nezbytné posílení místní ifrastruktury. V Praze jde především o projekty, které jsou již v určité fázi jednání nebo realizace a jedná se především o rozšíření kapacity letiště a ubytovacích služeb, řešení dopravní situace vytvořením vnějšího a vnitřního dopravního okruhu a rozšířením kongresové a výstavní plochy Kongresového centra Praha. Významnou roli při zabezpečení výše uvedených podmínek bude mít podpora Prahy jako kongresové destinace na mezinárodním poli na všech úrovních v širokém spektru aktivit. V rámci příprav na vstup do Evropské unie je nutné co nejdříve posílit informovanost a propagaci Prahy jako vhodné destinace pro kongresový průmysl přímo na půdě Bruselu, kde kromě státní propagace je potřeba podporovat aktivní lobbying pro Prahu v konkurenci mezi ostatními zastoupenými regiony. Současná situace je v tomto bodě bohužel velmi slabá a region Prahy je zde dosud dokonce jako jeden z posledních přímo nezastoupen. Na úkor Prahy je zde posilován vliv méně připravených ostatních evropských destinací nebo je zde Praha nabízena těmito destinacemi zprostředkovaně s výsledným nižším celkovým efektem pro celou Českou republiku. Otevřením zastoupení Prahy v Bruselu společně s proaktivní marketingovou podporou a propagací této destinace by se naopak otevřela cesta být minimálně plnohodnotnou konkurencí všem evropským destinacím.
Ing.Karel Procházka |