cestovni-ruch.czCOT BusinessCOT mediaCZeCOT.infoWMP.czXMLevents
logo cestovni-ruch.cz

 Databáze dodavatelů
 Reality v CR
 Hotelnictví
 Cestovní kanceláře
 Pohostinství
 Lázeňství
 Hoteloví podvodníci
 Informační zdroje
 Zákony a vyhlášky
 Evropská unie
 Letecká doprava
 Výstavy a veletrhy
 Vzdělávání
 Statistika
 Kategorizace
 Diskuzní fóra
 Reklama a kontakt
 
RSS 2.0.
Partneři serveru:
COT Business
Agentura CzechTourism

Rezervujte ubytování online

Marketingový management turistické destinace

Tisk TiskUlož UložitPoslat emailem Poslat e-mailem

Poslední aktualizace 30-05-2006

Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D.
Západočeská univerzita v Plzni
Fakulta ekonomická

Najde-li host destinaci odpovídající jeho snům, které si vytvořil ve svém životě, ať již z pohádek, jež slýchával v dětství, nebo z vyprávění či z románů, je to pro něj ta nejkrásnější dovolená, jakou mohl prožít.
Touhou kvalitního marketingového managementu destinace je naplnit sny mnoha lidí, a to jak hostů, tak i těch, kteří se na jejich uskutečnění podílejí.

Cestovní ruch v České republice má dlouhou tradici. Mezi světově známá a hojně navštěvovaná místa patřily zejména naše lázně, které prosluly nejen léčbou, ale také jako významná kulturní a společenská centra. Svůj věhlas mezi evropskými metropolemi měla pro své neopakovatelné kouzlo a přehlídku architektury Praha, zatímco Brno patřilo k významným obchodním střediskům. Na území dnešní České republiky se vždy nacházely oblasti, jež měly z hlediska cestovního ruchu mezinárodní význam, a další lokality celostátního, regionálního či místního významu.

Je celkem pochopitelné, že všechny tyto oblasti s tradicí cestovního ruchu mají zájem cestovní ruch rozvíjet i dnes, ve zcela nových podmínkách. Jejich určitou výhodou je, že se jedná o tradiční destinace cestovního ruchu, tj. destinace, které mají vytvořenou určitou image i své stálé návštěvníky. Jejich další rozvoj je poněkud jiný, než u míst, která na své návštěvníky teprve čekají.

V souvislosti s mnoha ekonomickými a sociálními problémy, které stále ještě přetrvávají v naší společnosti, hledá mnoho regionů příležitosti, jak se vymanit z nezáviděníhodné situace, a určitou naději vkládají právě do rozvoje cestovního ruchu na svém území.

Proč je tomu tak, není třeba zde podrobně zdůvodňovat. O pozitivní úloze cestovního ruchu v rozvoji regionů bylo napsáno již mnoho publikací.

Málokdo si uvědomuje, že k tomu, aby se určitý region stal skutečně přitažlivou turistickou destinací, nestačí jen vytisknout barevné propagační materiály na křídovém papíru, účastnit se několika veletrhů, vyhotovit www stránky.
Vybudovat z místa turistickou destinaci není nijak jednoduché. Jedná se o složitou, dlouhodobou práci, jež vyžaduje značné úsilí, schopnost týmové práce, kooperace a koordinace.

Turistická destinace potřebuje být odpovídajícím způsobem řízena, to znamená, že potřebuje management, který by ji řídil.

S ohledem na tu skutečnost, že se v naší republice postupně rozvíjí tržní ekonomika, úzce spojená s marketingem, měl by to být marketingový management.

Marketingové studie turistických destinací v ČR
I v České republice dospělo mnoho obecních zastupitelstev k názoru, že by bylo vhodné mít zpracované marketingové studie rozvoje cestovního ruchu svého města, nebo obce. Vždyť v zahraničí se něco podobného dělá a také v České republice existuje poměrně velká nabídka firem, které se zabývají jejich zpracováním. Již méně členů zastupitelstev i pracovníků obecních úřadů si dokáže představit, co se skrývá pod pojmem marketing, a co by vlastně měla marketingová studie obsahovat.
Již v polovině devadesátých let se začala některá městská a obecní zastupitelstva zabývat nabídkami různých organizací na zpracování marketingových studií rozvoje turistických destinací. Dnes již má mnoho míst (regionů, měst i obcí) marketingové studie zpracované.

Většina marketingových studií turistických destinací, se kterými se v posledních několika letech u nás setkáváme, je ale zpracována povrchně. Obsahují pouze analytickou část a chybí jim část koncepční. Již vůbec nelze hovořit o tom, že by byly vypracovány navazující fáze realizační. Pokud tomu tak je, pak se jedná o světlé výjimky. Ty naštěstí také existují.

Analytická část většiny studií je zpracována s využitím metod brainstormingu, skupinových diskusí a zpracováním individuálních dotazníků.
Marketingové studie vypracovávají různé české i zahraniční firmy. Tyto firmy uspořádají jedno nebo několik společných setkání se zástupci státní správy, samosprávy, kulturních institucí, zájmových skupin a sdružení, provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, cestovních kanceláří a někdy i občanů. V této široké škále soukromých i právnických osob chybí zástupci peněžních ústavů, pojišťoven, policie, celní správy, provozovatelé obchodů a služeb. Není však zastoupen jeden důležitý segment, kterým jsou stávající a potenciální „zákazníci“. Mělo by být samozřejmé, že na těchto setkáních budou předloženy objektivně zjištěné názory zákazníků, tj. turistů, respektive účastníků cestovního ruchu.

Pokud některá z konzultačních firem má k dispozici informace získané od „zákazníků“, pak se jedná jenom a pouze o „zákazníky stávající“, kteří již destinaci navštívili, nebo se právě na jejím území nacházejí. Přitom každý provozovatel zařízení cestovního ruchu, ale i další podnikatelské subjekty, státní i veřejná správa atd. – jedním slovem celá destinace – má nebo by měla mít zájem na získání informací nejen o tom, jak zákazník hodnotí svůj pobyt v destinaci, ale také proč někteří lidé nikdy do destinace nepřijedou. Nedílnou součástí všech studií by mělo být zjištění, jakou má destinace image spolu s návrhem, zda-li, a jakým způsobem stávající image posilovat, nebo pracovat na její změně.

Závažným nedostatkem marketingových studií je, že jim chybí návaznost na územní plány, neboť ty řeší funkční využití území, stanovují zásady organizace území, koordinaci výstavby atd. Zpracování územních plánů patří do kompetencí obecních, městských i regionálních úřadů, které jsou ve většině případů také zadavateli zpracování marketingových studií rozvoje cestovního ruchu. Je pravdou, že ne všechny obce mají územní plány zpracovány. Odůvodňují to nedostatkem financí.

Před zpracováním marketingové studie rozvoje cestovního ruchu je nutné zpracovat koncepci rozvoje místa (města, obce, regionu), která je konkretizována územním plánem.

Aktuální stav řízení cestovního ruchu v destinacích
Ačkoliv se všichni shodují v názoru, že cestovní ruch představuje významný přínos pro život regionu, města, obce nebo jen určitého území, je tento ve většině případů ponechán svému osudu a je čistě závislý na podnikatelských aktivitách jednotlivých provozovatelů zařízení cestovního ruchu. To, že se nejedná o vhodný přístup odpovědných orgánů, většinou místních zastupitelstev, spočívá v nepochopení podstaty cestovního ruchu a také v nepochopení pohledu potenciálního hosta na určitou destinaci.

Host nepřijíždí do turistické destinace proto, že si oblíbil určitý hotel nebo restauraci, ale přijíždí na určité místo, kde se tento hotel nebo restaurace nacházejí. Je pro něj rozhodující souhrnná nabídka služeb pro jím požadovanou formu dovolené. Hodnotí destinaci podle toho, jaké potřeby a přání, a v jaké kvalitě, je mu destinace schopna uspokojit. Při svém rozhodování nejprve vybírá určitou formu cestovního ruchu podle svých představ a zálib – odpočinkovou, sportovní, vzdělávací nebo kulturní dovolenou, případně různé kombinace těchto forem. Teprve potom se začne zajímat o atraktivitu místa, o ubytování, stravování a dodatečné služby, dopravní spojení, bezpečnost, přístup hostitelské populace aj. Všechny tyto faktory představují pro potenciálního hosta jeden produkt, definují turistickou destinaci z hlediska hosta.

Destinaci cestovního ruchu lze pokládat za jeden produkt, který je složen z mnoha dílčích produktů.

Tvorba produktu (destinace) a zejména jeho rozvoj je natolik složitý a je sestaven z tolika různých složek, produkovaných často velmi odlišnými subjekty a sektory, že jeho řízení se neobejde bez spolupráce všech subjektů, tvořících produkt destinace.

Destinaci lze také pokládat za kolektivního výrobce. Destinace jako výrobce musí být řízena stejně jako kterýkoliv podnik či organizace.

Že se nejedná o jednoduchou záležitost, napovídá již ta skutečnost, že se na území určité destinace setkává několik trhů, které mají často protichůdné zájmy. Jedná se o tyto trhy:

  • rezidentů a pracujících,
  • návštěvníků (turistů, příbuzných a přátel, podnikatelů, vědců),
  • podnikatelů a průmyslu,
  • exportní trhy (i cestovní ruch lze pokládat za exportní trh, tzv. neviditelný export).
Každý z uvedených trhů lze dále podrobněji členit. Také trhy návštěvníků turistické destinace se člení na více segmentů, které mají mnoho protichůdných zájmů. Vytvořit určitou symbiózu trhu návštěvníků je velmi složité a klade poměrně vysoké nároky na kvalitu řízení nejen místa, jako turistické destinace, ale na celkovou kvalitu řízení místa.
K tomu, aby řízení destinace bylo úspěšné, docílilo se maximálního propojení zájmů všech zúčastněných trhů a požadovaných ekonomických efektů, je nutné toto řízení založit na marketingových principech.

Rozvoj cestovního ruchu v turistických destinacích není v České republice nikým řízen. Ojediněle existují regionální rozvojové agentury, jež se cestovním ruchem sice zabývají, ale neřídí jej. Při městských úřadech jsou zřizovány komise cestovního ruchu, do nichž delegují jednotlivé strany své zástupce. Ne vždy se jedná o odborníky. Ani ve významných a tradičních destinacích cestovního ruchu se nikdo nezabývá řízením cestovního ruchu.

Tato absence, často i ignorance potřeby marketingového managementu cestovního ruchu nese sebou řadu negativ. Nikdo se nezabývá vypracováním vize rozvoje cestovního ruchu, identifikací příležitostí a hrozeb, identifikací zvláštností a jedinečnosti destinace, analýzou konkurence, volbou strategií, tvorbou plánu rozvoje cestovního ruchu, kooperací a koordinací jednotlivých podnikatelských subjektů, stimulováním vhodných trhů, marketingem image destinace a dalšími činnostmi spadajícími do oblasti marketingového managementu destinace.

Mezi destinacemi existuje velká konkurence. Proto je pro jednotlivé destinace životně důležitá spolupráce a koordinace, společné budování a udržování kvality všech produktů poskytovaných destinací a neustálá kontrola dodržování kvality,to znamená kvalitativní marketingový management (Quality Marketing Management).

Podstata marketingového řízení
Marketingové řízení je procesem plánování a provádění koncepce, tvorby cen, propagace a distribuce myšlenek, zboží a služeb s cílem vytvářet směny, které uspokojují cíle jednotlivce i organizací (Kotler 1991, s. 11).

Marketingové řízení má za úkol ovlivňování, úroveň, načasování a složení poptávky způsobem, jenž pomůže organizaci dosahovat jejích cílů.

Marketingové řízení je v zásadě řízením poptávky

Proces marketingového řízení velmi výstižně a jednoduše několika otázkami popsal Alastair M. Morrison (1995):

  1. Kde jsme nyní? - analýza (výzkum)
  2. Kam bychom se chtěli dostat? - stanovení cílů
  3. Jak se tam dostaneme? - volba strategií, plánování
  4. Jak zajistíme, že se tam dostaneme? - realizace
  5. Jak zjistíme, že jsme se tam dostali? - kontrola a zpětná vazba
Marketingová koncepce je filosofií, spočívající na názoru, že klíč k dosahování cílů spočívá v určování potřeb a požadavků cílových trhů a v poskytování jejich požadovaného uspokojování účinněji a efektivněji než konkurence.

Marketingový management turistické destinace
V mnoha významných destinacích cestovního ruchu v zahraničí je marketingový management úspěšně rozvíjen. Jedná se o destinace, v nichž jsou si všichni vědomi přínosu cestovního ruchu pro život místních obyvatel, rozvoj podnikání i pro naplnění obecních rozpočtů. V těchto destinacích nejenže existují regionální „ministerstva turismu“, odbory cestovního ruchu při městských úřadech, ale také různá seskupení podnikatelů, kteří z rozvoje cestovního ruchu profitují. O významu cestovního ruchu se dozvídají žáci již na základních školách. Střední, vysoké školy, ale také specializované vzdělávací instituce nabízejí celou škálu vzdělávacích programů všem, kdož v cestovním ruchu podnikají. Dochází k tomu, o čem mnozí u nás jenom „sní“, dochází k propojení teorie s praxí. Školení přístupů k hostům, zákazníkům a klientům neponechávají náhodě ani banky, pojišťovny, policie, velké obchodní domy, půjčovny automobilů atd. Jeden z nejpropracovanějších programů úspěšného marketingového managementu destinace byl zpracován v Kanadě. Jmenuje se SUPER HOST, neboli super hostitel.

Jaký je nejdůležitější úkol managementu cestovního ruchu destinace? Je to koordinace činností jednotlivých subjektů tak, aby byly naplněny cíle rozvoje cestovního ruchu v destinaci, vybudována a uchována příznivá image destinace.

Jednotlivé kroky procesu marketingového managementu

  1. Celý proces marketingového managementu začíná tvorbou vize rozvoje cestovního ruchu v destinaci.
  2. Důležitou částí tohoto procesu je část analytická. Její součástí je analýza prostředí, analýza spotřebitelských trhů, identifikace tržních segmentů, analýza „nákupního rozhodovacího procesu“ hostů i analýza konkurence a přístupu hostitelské populace k cestovnímu ruchu. Velmi často se využívá analýzy SWOT, která analyzuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a vytváří účinný základ pro tvorbu cílů i volbu strategií naplnění cílů.
  3. Na analytickou část navazuje formulace cílů. Zde je nutno dodržovat zásady tvorby cílů, a to: cíle musí být jasné, reálné, časově omezené, sladěné, hierarchicky uspořádané a kvantifikovatelné.
  4. K naplnění cílů lze volit různé strategie. Vzhledem k velké konkurenci mezi destinacemi je nutné podrobně rozpracovat strategii odlišení nabídky destinace od nabídky konkurentů. Tato strategie odlišení obsahuje dílčí strategie, např. odlišení produktů, odlišení image atd.
  5. Výsledkem volby strategie je zpracování strategického plánu.
    Tvorba strategického plánu je kreativní proces, který vyžaduje zapojení širokého okruhu lidí.

    Vytvořit opravdu úspěšný strategický plán (udržitelný plán) vyžaduje pohled na turistický produkt očima klienta.

    Realizace strategického plánu je konkrétní manažerský úkol.
  6. Strategické plány jsou podrobněji rozpracovány do konkrétních plánů, jež mají různou délku trvání, obsahují různé množství jednotlivých kroků, které musí být uskutečněny v přesně stanoveném sledu, v předem stanoveném čase, s konkrétní odpovědností a podléhají neustálé kontrole. V úvahu je nutné brát i neustálé změny prostředí.
  7. Důležitou součástí marketingového managementu je rozpracování marketingového mixu. Marketingový mix destinace cestovního ruchu obsahuje základní čtyři prvky, tzv. 4P Product – produkt, Price – cenu, Place – distribuci, Promotion – marketingovou komunikaci a je doplněn o další P, z nichž nejvýznamnější jsou Packaging – tvorba nabídky služeb, People – lidé, Partnership – spolupráce, Programming – tvorba programů.
Marketingový mix turistické destinace
Produkt (destinace) je sestaven z různých komponentů. Cílem je uspokojit nejen potřebu a přání hostů, ale také jim nabídnout nevšední zážitek. Produkt lze také definovat jako komplex služeb, které si host nárokuje v určitém prostoru.
Produkt destinace má dvě úrovně, a to celkový produkt a specifický produkt.
Celkový produkt destinace obsahuje kombinaci všech služeb, které host „konzumuje“ od té doby, kdy opustí domov až do doby svého návratu domů.

Specifický produkt tvoří většinou komerční produkty, představující komponenty celkového produktu, např. doprava, ubytování, stravování, atrakce, pronájem aut atd.

Produkt destinace má různé stupně kvality, a to tzv. Tech Quality – technickou kvalitu a Touch Quality (High Touch Quality) – dojmovou kvalitu. Pod pojmem Touch Quality se skrývá: image, osobnost, atmosféra, vlídnost personálu, chování personálu, chování obyvatel, podnikatelů atd.
Produkt destinace je tvořen těžkými a měkkými faktory.
Těžké faktory produktu destinace: ubytování, gastronomie, doprava, zařízení volného času
Měkké faktory produktu destinace: přátelskost, pohostinnost, nálada, zábava, vkus, radost, zážitek aj.

Produkt cestovního ruchu destinace je převážně nehmatatelný, neskladovatelný, neoddělitelný od osoby poskytovatele, heterogenní, relativně málo napodobitelný, má sezónní charakter a je realizovatelný v místě nabídky, tj. host se musí dostavit na místo jeho realizace. Na celkovém charakteru produktu se podílejí samotní hosté, kteří se spolupodílejí na vytváření atmosféry navštíveného místa.
Na produkt se musíme dívat očima hosta. Výběr turistické destinace je často ovlivněn očekáváním hosta, podle kterého host hodnotí image destinace. Image destinace je proto velmi významným komponentem produktu destinace.

Cena
Cenová politika je součástí marketingových strategií jednotlivých provozovatelů zařízení cestovního ruchu a dalších subjektů nabídky i strategií destinace. Cena, stejně tak jako produkt, je sestavena z mnoha dílčích částí. Obsahuje cenu za dopravu do destinace a dopravu v destinaci, cenu za ubytování, stravování a realizované služby.

Cenové hladiny destinací se různí. Výše ceny za pobyt v destinaci může sloužit jako regulace poptávky a ovlivňovat realizovanou formu cestovního ruchu v destinaci.

Distribuce
Distribuce produktů cestovního ruchu je zcela specifická. Zatímco výrobky jsou dodány na místo, kde si je zákazník kupuje, tj. výrobky jsou dodávány k zákazníkovi, služby cestovního ruchu může realizovat pouze v místě jejich produkce. Informace i nákup dílčích produktů si může zajistit kdekoliv, jejich realizaci ne.

Marketingová komunikace
Cílem marketingové komunikace je oslovit různé segmenty trhu tak, aby byl vzbuzen zájem o produkt cestovního ruchu, tj. o turistickou destinaci. Oslovit jednotlivé potenciální hosty mohou jak jednotliví provozovatelé zařízení cestovního ruchu samostatně, tak i společně. S ohledem na to, že host v destinaci realizuje množství služeb různých subjektů, je nutná spolupráce subjektů nabídky formou společných akcí, reklamy, tvorby propagačních materiálů, účasti na veletrzích atd. Výsledkem spolupráce je nejen úspora nákladů všech zúčastněných subjektů nabídky, ale i společná tvorba odpovídající image.

Packaging – tvorba balíku služeb
Návštěva každé destinace je spojena se zajištěním dopravy, ubytováním, stravováním, případně nákupem dalších služeb. Host si může zakoupit pobyt v destinaci v cestovní kanceláři, nakoupit jednotlivé části celkového produktu přímo u provozovatelů jednotlivých zařízení, uskutečnit nákup prostřednictvím internetu, či mnoha jinými způsoby. Na tvorbě balíku služeb se podílí mnoho různých podniků a organizací, a také sám host. Každý z uvedených subjektů jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky má své cíle, zájmy. Tvorba společných balíků služeb má své výhody. Ty spočívají v tom, že lze např. cíleně zvyšovat poptávku mimo sezónu, zvyšovat přitažlivost destinace pro specifické cílové trhy volbou vhodných forem cestovního ruchu, využívat komplementárních zařízení, společně budovat vztahy s veřejností, zvýšit průměrné tržby na jednoho zákazníka, prodloužit délku pobytu, nabízet tematicky zaměřené programy, atd.

Mnoho destinací má problémy s tím, že nabízí větší množství celkových produktů pro velké množství segmentů. Úspěch turistické destinace nespočívá v této strategii nabídky, ale spíše v koordinaci nabídky pro vybrané segmenty trhu. Z toho důvodu je nutné, aby balíky služeb byly sestaveny profesionálními firmami.
Tvorba balíku služeb nabízí hostům větší pohodlí, hospodárnost, možnost naplánovat si prostředky na zajištění kvality produktu.

Lidé
Cestovní ruch je bezprostředně závislý na kvalitě lidských zdrojů. Kvalitativní změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé především na lidském faktoru. Lidé, to jsou nejen zaměstnanci podniků a hosté, ale také místní obyvatelstvo. To může, ale také nemusí být příznivě nakloněno budování určitého místa jako turistické destinace. S lidmi je nutno pracovat, trpělivě vysvětlit klady a zápory spojené s přeměnou místa na turistickou destinaci.

Spolupráce
V cestovním ruchu dochází k neustálým změnám. Přibývá konkurence, roste komplexnost a členitost trhu, zákazníci jsou stále zkušenější, prolínají se jednotlivé kultury atd. Tyto změny kladou zvýšené nároky na řízení. Marketingový management se stává nutností. Profesionalita je nezbytná.

Charakter produktu cestovního ruchu nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále více spolupracovat. Většina podniků cestovního ruchu je malých nebo středních. Vedle nich stojí nadnárodní společnosti, řetězce hotelů, restaurací, půjčoven aut atd. Osamělí podnikatelé musí čelit stále silnější konkurenci.
Jediným způsobem, který jim může pomoci v konkurenci obstát, je klást důraz na společné využívání zdrojů, které jim zvýší konkurenční schopnosti. Proto stále více dochází ke splývání a akvizici podniků s cílem koncentrovat sílu.

V mnoha oblastech je konkurence zbytečná, zvyšuje náklady. Je lepší vstoupit do partnerských vztahů a zaměřit se na společný cíl, kterým je získávání dalších návštěvníků, budovaní příznivé image destinace.
V zahraničí stále více destinací hledá společnou cestu, aby obstály ve světové konkurenci.

Spolupráce mezi různými subjekty nabídky posiluje možnost přesvědčit odpovědné činitele ve vládě a v parlamentu o hospodářském přínosu cestovního ruchu, o nutnosti podpory cestovního ruchu včetně uvolnění finančních prostředků na vybudování jak všeobecné infrastruktury (cesty, inženýrské sítě, telekomunikace), tak i na udržení a rozvoj stávající infrastruktury cestovního ruchu.

Koordinace
Cestovní ruch tím, že v něm působí mnoho různých subjektů nabídky, jež mají různé formy vlastnictví a různou právní formu, vyžaduje, aby byl koordinován. Na úrovni turistické destinace by úlohu koordinátorů měly převzít obecní, městské a krajské úřady.

Závěrem
Cestovní ruch je významným hospodářským odvětvím. Přináší prospěch nejen jednotlivým zemím, ale také regionům, městům, obcím. Jeho vývoj s ohledem na jeho důležitost nemůže být ponechán náhodě. Cestovní ruch musí být odpovídajícím způsobem řízen. Tento článek se zabývá marketingovým řízením turistické destinace.

Použitá literatura:

  1. Bierger, T.: Management von Destinationen und Tourismusorganisationen. Oldenburg Verlag, München 1996
  2. Coltman, M. M.: Tourism Marketing. Van Nostrand Reinhold, New York 1989
  3. Jakubíková, D.: Marketingové aplikace. ZČU, Plzeň 1997
  4. Jakubíková, D.: Aplikace marketingu v cestovním ruchu. In: Sborník referátů ze 4. mezinárodní konference na téma Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství, 2. část, Tábor 1999, s.20 – 29
  5. Jakubíková, D.: Tvorba strategického dokumentu rozvoje regionu. In: Sborník přednášek, Aktivní cestovní ruch, 1. ročník mezinárodní konference, Newport University, Ostrava 1999, s. 71 – 82
  6. Kaspar, C.: Management in Tourismus. Bern/Stuttgart/Wien 1995
  7. Kotler, P.: Marketing Management. Victoria Publishing, Praha 1991
  8. Morrison, A.M.: Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Victoria Publishing, Praha 1995
  9. Witt, S.F., Moutinho, L.: Tourism Marketing and Management Handbook. Prentice Hall UK 1989
Pozn. Příspěvek byl zpracován pro Mezinárodní konferenci – Region. Služby. Cestovní ruch. konané 9.–10. dubna 2001 na filosofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě
© 1999-2015 Hotel Fontána, s.r.o. - Ubytování Svitavy.
Kontaktní e-mail info@cestovni-ruch.cz. Informace a pravidla Publikování nebo další šíření obsahu serveru je bez písemného souhlasu zakázáno vyjma odborných prací pro školní či vědecké účely v případě, že budou respektována pravidla citace u uvedení zdroje.
Podporujeme Jeseníky card!